Na brněnském BarCampu jsem poprvé veřejně prezentoval první výsledky výzkumu o českých politických stranách na Facebooku. Výzkum probíhá pro bakalářskou práci, kterou budu (snad) obhajovat v zimě. Ke slidům přikládám doplňující komentáře, info k výzkumu a dojmy z přednášky.

Samotná prezentace mě mile překvapila - docela dost se diskutovalo, takže jsem nakonec nestihl poslední dva nebo tři slidy. Jsem moc rád, že tomu tak bylo, jakékoliv další podněty pro psaní samotné bakalářky jsou pro mě přínosné. Takže díky všem zúčastněným.

Teď tedy poznámky:

Odkaz na původní článek Miloše Čermáka: Extra.cz. Jeho zamyšlení postrádá nějaké hlubší rozpracování, jde o klasický novinový sloupek, ale pro mě to byla prvotní inspirace, když jsem přemýšlel nad tématem bakalářské práce. I moje původní idea se samozřejmě mnohokrát proměnila, ať už myšlenkami mými nebo poznámkami mého vedoucího Jakuba Macka. Například jsem se původně chtěl věnovat širšímu termínu sociální média. To by ovšem rámec bakalářské práce silně překračovalo a tak jsem ji nakonec omezil pouze na síť Facebook.

Další slidy ukazují jednu docela důležitou věc. Letošní volby v podstatě rozhodli prvovoliči a mladí voliči do 29 let. To oni pomohli ODS a TOP09 stáhnout náskok ČSSD. A jejich účast byla podle mnoha odhadů vyšší než obvykle (i když nižší, než se čekalo). A právě tyto věkové skupiny tvoří velkou část českých uživatelů Facebooku a to část hodně aktivní. Další čísla navíc prokazují, že strany Facebook prostě ignorovat nemohou - účet na něm má téměř čtvrtina oprávněných voličů.

Poznámka k ignoraci Facebooku stranami a k výběru stran ve výzkumu: Zkoumány byl oficiální kanály stran a jejích představitelů. Strany byly vybrány podle zastoupení v předchozím Parlamentu a byly přidány obě strany, jimž výzkumy přisuzovaly vysoká procenta a téměř jistotu vstupu do nové Sněmovny. Komunisté žádné oficiální stránky na Facebooku nemají a proto se ve výsledcích výzkumu neobjevují.

Hodně jsem koketoval s myšlenkou, zda alespoň nějak nezahrnout Twitter. Nakonec jsem ji zavrhl - musel bych vytvářet úplně jiné indikátory a navíc Twitter má vcelku malou penetraci v české populaci a nemůže mít tedy takový vliv.

Důležitá část vlivu na politické názory nepřichází na Facebooku od stran, ale od vašich přátel. Proto mě zajímalo, jak vás ovlivňují posty a názory vašich FB přátel. V diskuzi jsme se v podstatě shodli na tom, že je to analogické k reálnému životu - názory některých přátel vás ovlivnit mohou, některých naopak ne. Někteří prostě jsou opinion leadery a někteří ne. Přemýšlím, jak tohle ještě nějak šířeji v textu práce rozvinout.

Základním smyslem bakalářky ale nakonec je otázka k čemu a jak strany používají Facebook. K tomu byla vytvořena následující kritéria:

1. počet fanoušků
2. počet příspěvků
   1. odkaz/status/video/fotografie/album/poznámka
3. obsah příspěvků
   1. pozvánky na mítinky/volební program/kampaň/útoky na protivníky/rozhovory/články o subjektu/výzvy k účasti ve volbách/komunikace s fanoušky/soukromé příspěvky (u politiků)
4. počet reakcí na příspěvky
   1. negativní/pozitivní/neutrální/dotazy - vymezení negativní/pozitivní myšlena ve smyslu vztahu ke straně, nikoliv k danému příspěvku
   2. zpětná reakce subjektů
5. počet příspěvků fanoušků na Zeď
   1. negativní/pozitivní/neutrální/dotazy
   2. reakce subjektů
6. zhodnocení propracovanosti stránek a schopností s jejím ovládáním

Bod 6 již samozřejmě není kvantifikován, jde o to, zda využívají například možnosti landing page, jak vkládají odkazy a podobně.

Výzkum probíhal 8.5. až 18.6.

Počet fanoušků nepovažuji za nějaký zásadní ukazatel, proto není jediným indikátorem. Přesto jsem ho pro představu do výzkumu zahrnul.

Z pohledu využití profilové fotografie podporující stranu byly podle mého subjektivního dojmu nejvíce úspěšní Zelení, ale to je samozřejmě dáno mou sociální sítí a rozhodně nejde o nějaký indikátor výzkumu. ODS navíc tuto fotku nabídla až pár dní před volbami, zatímco Zelení ji nabízeli podstatěné déle, stejně jako TOP09 svoji taktéž úspěšnou aplikaci pro změnu profilové fotky.

Opravdu velmi mě překvapila chabá míra zpětné komunikace ze strany politických stran. Jediný, kdo ve větší míře odpovídal či komentoval příspěvky strany se týkající (označení ve statusu a podobně) byli Zelení. I u nich ale nešlo o nějakou horlivou diskuzi.

Rozdílná úroveň reakcí v tomto formátu se vám na přednášce nepozdávala - navrhovali jste přepočet na fanoušky, aby byl vyjádřen poměr jejich zapojení. Uznávám, že tohle jsem opomněl a proto tady ty čísla přidávám. Přepočet udává, kolik fanoušků strany bylo potřeba na jeden průměrný komentář a jeden like. Tedy čím nižší číslo, tím lépe pro stranu, protože více zapojila fanoušky na FB.

1. ČSSD: 105 fanoušků na komentář, 121 na like
2. KDU-ČSL: 293 fanoušků na komentář, 78 fanoušků na like
3. ODS: 433 fanoušků na komentář, 101 fanoušků na like
4. Zelení: 620 fanoušků na komentář, 203 fanoušků na like
5. TOP09: 475 fanoušků na komentář, 86 fanoušků na like
6. VV: 420 fanoušků na komentář, 284 fanoušků na like

V komentářích tedy fanoušky nejvíc zapojuje ČSSD, nejméně Zelení. Co se týče klikání na tlačítko "Líbí se mi", nejúspěšnější je KDU a těsně TOP09, nejméně pak VV a opět Zelení. Samozřejmě zde není zohledněno, zda jde o komentáře negativní nebo pozitivní. Kdybychom brali pouze pozitivní komentáře, asi by se poměr malinko změnil. Tohle číslo mě ovšem taky zajímá, takže v některém z dalších příspěvků nebo pak v samotné práci jej určitě najdete. Velký počet fanoušků se samozřejmě hůře zapojuje, ale například TOP09 s dvojnásobným počtem fanoušků než VV, se daří téměř stejně. I tento ukazatel narušuje onu legendu o Straně zelených jako té, která to s Facebookem umí nejlíp.

Všechny strany bez výjimky po volbách snížily frekvenci komunikace na Facebooku. To je vcelku pochopitelné - i v běžném životě je rozdíl mezi předvolební kampaní a běžnou komunikací stran. U TOP09 a KDU-ČSL jde však o snížení vskutku razantní - za 20 povolebních dní výzkumu svým fanouškům napostovaly pouze jediný příspěvek.

K politikům jsme se při přednášce příliš nedostali a ani jsem je příliš rozebírat nechtěl, protože ještě nemám udělané konečné součty a srovnání. Každopádně fenomén Zdeňka Škromacha asi znáte všichni. Co se vyskytuje poměrně často je absence stránky politika - mnoho z nich prostě do svého osobního profilu pustí své voliče. To mi nepřijde jako ideální varianta.

Zběžně jsem hledal Facebook profily hlavních kroužkovacích hvězd letošních voleb. Zajímali mě zejména politici dříve neznámí - starosta Semil Jan Farský za TOP09, nová hvězda ODS v Praze Jana Černochová, olomoučtí poslanci, přes které se do Sněmovny nedostal Ivan Langer atd. Tito politic nejsou na Facebooku nijak příliš aktivní, nemají velké množství fanoušků. Na jejich kroužkovací úspěch tedy Facebook zřejmě přímý vliv neměl. Maximálně vliv nepřímý pomocí iniciativ Kroužkuji 4 poslední, kroužkování proti Langerovi a je jedno koho a podobně. Pokud máte ve svém volebním okrsku jinou zkušenost, budu rád za odkaz.

Jako zajímavost jsem přidal výsledky různých předvolebních průzkumů na Facebooku. Za relevantní je nepovažuji, mají velmi malý počet hlasujících.

Podle dotazů jsem zbytečně dozadu zařadil informaci o promazávání. Ano, děje se to. Bohužel nemohu u stránek politických stran sedět 24 hodin denně, takže někde nejde rozeznat, zda příspěvek smazal uživatel nebo správce, pokud se někdo neozve. Zatím pouze u ČSSD jsem si potvrdil, že správce jejich stránky smazal několik komentářů. Každopádně v líté politické diskuzi občas některé příspěvky, které vyvolají vlnu nesouhlasu, odeberou sami uživatelé.

Závěrečný slide myslím komentář nepotřebuje. Jde o současné vývody z výzkumu - konečná podoba bakalářky se samozřejmě může ještě posunout.

Budu rád za každý další komentář, nápad, cokoliv, co mi pomůže nad tématem dále přemýšlet v trochu jiných dimenzích, než jsem tak dosud činil.

Závěrem bych pro rýpaly rád podotknul jednu věc: Ano, volil jsem Zelené a veřejně jsem se k tomu v sociálních sítích přihlásil. Samozřejmě to bude i součástí úvodu mé bakalářské práce - zatajování nikdy nic nevyřeší a transparentnost potenciálních překážek výzkumu je v akademickém prostředí důležitá. Jak se mi podařilo zaujatosti vyhnout již je na posouzení jiných. Za sebe mohu prohlásit, že při analýze dat a při přemýšlení nad tím, co vlastně znamenají, jsem se snažil podle svého nejlepšího svědomí zachovat nestrannost a na samotném Facebooku jsem po dobu výzkumu s příspěvky stran a politiků neinteragoval - nejsou zde tedy přítomné ani mé komentáře, ani mé liky.