V posledním čísle Strategie vyšel článek o plánech Tomáše Belly a NextBig na zpoplatnění obsahu slovenských a českých zpravodajských portálů. Kompletní článek si můžete přečíst i na webu. Rozhodně jej doporučuji každému, kdo se alespoň trochu zajímá o obsah na internetu. NextBig tak už od začátku ukazují, že půjde o zajímavý projekt ještě zajímavějších lidí, kteří se dají považovat za vizionáře snad nejen českého a slovenského internetu.

Stručným shrnutím je Tomášovo přirovnání ke kabelové televizi. Lidé nechtějí platit za jednotlivé články (kanály, nebo dokonce programy), aby se museli rozhodovat, co budou zrovna číst (dívat). Projekt NextBig, společně se středoevropskou reklamní sítí eTarget, by měl pod jedním předplatným zpřístupnit obsah většího množství portálů, které by si zisk mezi sebou dělily. Uživatel by tedy neprováděl velké množství malých plateb, ale pouze jednu a pak by mohl číst vše, co by se v daném systému nabízelo. Přitažlivost tohoto systému samozřejmě závisí na tom, kolik velkých vydavatelů a portálů se zajímavým obsahem se podaří k účasti v projektu přesvědčit.

Na Twitteru se dopoledne o plánu strhla zajímavá debata mezi mnou, Sylvou Ficovou, Michalem Bergem, Honzou Hornou, zapojili se i pan Cuketka, Marek Bačo, Matushiq Sotak, autor článku Petr Kočí a sám Tomáš Bella. A protože mi 140 znaků přijde na podobnou debatu docela omezující (a protože jsem musel z debaty vystoupit, protože jsem dnes měl snad poslední zkoušku), rád bych shrnul svůj postoj k tomuhle návrhu a trochu i k placenému obsahu obecně.

První Sylvina výtka mířila na přílišnou monopolizaci. Já si ale nemyslím, že by se podařilo do jednoho systému vměstnat všechny hlavní servery a zajímavá média. Pokud bude systém fungovat, vznikne naopak podle mě nějaký další systém konkurenční, možná založený na trochu jiném systému, možná následně i méně úspěšný. Absolutní monopolizace se však nebojím - těžko se NextBig dohodne se všemi. Jako vyhledávač také většina z nás využívá Google, proč by tedy systém placení článků nemohl být na většině trhu dodáván jednou firmou? Bella sám navíc říká, že cílem je, aby si mohli jednotliví vydavatelé či servery pomocí jejich systému udělat i předplatné vlastní, placené ovšem z jednoho účtu, ze kterého platíte třeba i další média. Prvně si ale lidé musí zvyknout vůbec na onu myšlenku placení za obsah. Stejně tak je logická poznámka ohledně soukromí: provozovatel systému bude mít kompletní záznamy o tom, kdo co sleduje, co jej zajímá. Data k nezaplacení pro marketing. Nezbývá než věřit tomu, jak na toto reagoval Tomáš Bella v diskuzi pod článkem: "Ako sa nakladá s dátami, na čo sa budú používať a ako dlho uchovávať, bude jasne a transparentne zverejnené." Věřit a samozřejmě kontrolovat a zajímat se. Ale aby se tomuhle v dnešní době člověk vyhnul úplně, musel by počítač vyhodit z okna.

Osobně bych za nejlepší systém zpoplatnění obsahu považoval něco na způsob internetové peněženky. Budu mít internetový účet (klidně provozovaný NextBig, nebo kýmkoli jiným), na něj vložím peníze a pomocí nějaké bezpečné autentifikace pak na webech platím. Platit můžu buď za jednotlivé články, nebo za dodatečné informace, nebo třeba za celé jedno vydání (třeba v případě týdeníků). Ostatně předplatné elektronické formy týdeníku nyní zkouší Reflex, již delší dobu jej praktikuje Respekt. To by byl pro mě jako čtenáře nejzajímavější systém.

Druhým velkým tématem byla otázka kvalitního obsahu. Sám Bella v článku říká, že jedním z cílů je podpořit vznik kvalitního obsahu na webu. Souhlasím s výtkami, že současný obsah na webu není příliš unikátní, kvalitní, nadstavbový. Ačkoliv Marek Bačo správně podotkl, že definovat kvalitní obsah je velký problém. Pokud ovšem začne být část obsahu placená, lidé si více rozmyslí, jestli vlezou třeba na takový iDnes. iDnesu tedy začnou ubývat čtenáři a logicky se budou muset snažit vylepšit obsah tak, aby lidi zpátky přitáhli. V současné době sice lidé na kvalitu obsahu nadávají, ale stránky dál navštěvují. Navíc z článku podle mě vyplývá, že zpoplatněn nebude kompletní obsah. Jednoduché zprávy, většinou přebrané z tiskových agentur, těžko přilákají čtenáře. Ostatně říká to i Tomáš Bella: „Myslíme si, že dělat klasické paywally, kde kdo neplatí, nevidí nic, není úplně ideální.“ Takže placen bude jen nadstandardní obsah. A je na vydavatelích, aby byl natolik kvalitní, abychom si jej chtěli zaplatit.

Co se mi na systému líbí, je systém přerozdělování oněch peněz. Část samozřejmě půjde provozovateli systému. Velká část následně půjde tomu webu, přes nějž se uživatel zaregistroval - tedy tomu, který svým zpoplatněným obsahem přiměl čtenáře platit. Takže pokud bude v systému například iDnes a zároveň Respekt, já určitě udělám to, že registraci provedu přes Respekt, protože je podle mě kvalitnější a tudíž budu raději, když větší část peněz půjde do něj. Tady se otvírá velký prostor pro čtenáře, aby podpořili kvalitní obsah. Poslední část peněz se rozdělí mezi všechny servery. Nebudou se však rozdělovat podle návštěvnosti, ale podle času stráveného na stránce. Logicky tedy opět kvalitní delší rozbor v Respektu dostane větší díl než nějaký jednoduchý komentář na iDnes. Tohle se mi na celém projektu NextBig líbí snad nejvíc.

Zpoplatnění obsahu by mohlo pomoci nejen vydavatelům velkých novin a portálů, ale i menším serverům a bloggerům. Nikoliv tím, že je do systému zapojí, ale naopak tím, že je systém vynechá. Jak pěkně poznamenal Cuketka, lidé, kteří nebudou chtít platit ono předplatné, budou informace a názory hledat jinde. S největší pravděpodobností pak skončí právě na specializovaných blozích. Těm, pokud budou přinášet kvalitní obsah, tedy může systém přinést nové čtenáře. Nejspíš nezamýšlený, ale pěkný efekt. Zpoplatnění obsahu na portálech velkých vydavatelských domů se totiž stejně nejspíš nevyhneme. V této otázce prostě nesouhlasím s Honzou Hornou. Redaktory, editory a programátory je prostě potřeba z něčeho zaplatit. Print jako takový upadá a obsah na webu zdarma je neudržitelný. Ano, tímto postojem se stavím spíše na stranu poskytovatelů obsahu, čtenář chce logicky co nejlevnější a zároveň co nejkvalitnější produkt. Běžný člověk si těžko vystačí pouze se sociálními sítěmi a informacemi z nich. Ano, jsou sice rychlejší, ale útržkovité a hlavně jsou to jehly v obrovském moři sena. Lidé chtějí jednoduché věci - tedy kvalitní obsah na jednom místě. A za ten rádi zaplatí, jakmile si odvyknou na to, že na internetu je vše zadarmo.

Osobně bych si tedy zpoplatnění webového obsahu představoval jinak, než jedno kompletní předplatné. V takovém případě si totiž budu platit i obsah, který mě nezajímá. Chápu ale snahu NextBig, aby si lidé prvně zvykli na to, že vůbec za obsah na webu platí. Pak může přijít větší diferenciace předplatného, která se přiblíží mnou preferovanému modelu. Jak jsem se vyjádřil na Twitteru - vítám vaše komentáře a názory. Tohle téma mě zajímá a dopoledne padaly i další zajímavé názory.